Víte, jakým způsobem jsou obsazovány klíčové instituce České Republiky? Nebo k volbám nechodíte, protože jste přesvědčeni, že váš hlas nemůže mít váhu? Nejen pro vás je určen seriál o volbách v České Republice, který jsem se rozhodla na svém blogu zveřejnit. Postupně vás provedu všemi volbami, které se u nás konají, a vysvětlím způsob, jak jsou dané instituce obsazovány a proč tomu tak je. Začněme tou nejdůležitější – Poslaneckou Sněmovnou České Republiky.
Do Poslanecké Sněmovny se konají volby alespoň jednou za čtyři roky a to na základě proporčního systému, což znamená, že zastoupení stran ve sněmovně by mělo odrážet jejich volební podporu mezi voliči. V České Republice se volí v rámci volebních obvodů/krajů. Každý kraj vysílá do sněmovny jiný počet poslanců. Počet mandátů za jednotlivé kraje se určuje za pomoci republikového mandátového čísla. To se jednoduše zjistí, když vydělíte celkový počet odevzdaných platných hlasů ve volbách počtem mandátů (pro PS je to 200). Například ve volbách v roce 2010 bylo odevzdáno 5230.859 platných hlasů, republikové mandátní číslo je tedy 26.154. Tímto číslem se postupně dělí součet hlasů za jednotlivé kraje, v případě, že nejsou rozděleny všechny mandáty, jsou poté přidělovány dle metody největšího zbytku. Touto metodou se dojde k tomu, že v Praze se rozděluje 25 mandátů, ve Středočeském kraji 24 mandátů a nejméně hlasů se rozděluje v Karlovarském kraji, tedy 5 mandátů.
Teď už víme, kolik poslanců vysílá daný kraj do poslanecké sněmovny. Ještě je potřeba zjistit, které poslance tam vyšleme. To se počítá za pomoci d´Hontovy metody, což znamená, že hlasy pro jednotlivé strany dělíme řadou dělitelů počínaje 1, pak 2,3,4 a tak dále, vždy o jedno vyšší. Prakticky to tedy funguje tak, že strana, která má po dělení daným číslem nejvyšší počet hlasů, získává mandát.
Do Poslanecké Sněmovny se tedy dostanou kandidáti v pořadí, v jakém byli uvedeni na kandidátce. Ve volbách do PS ČR máme ale možnost tzv. kroužkování, tedy zakroužkováním upřednostnit kandidáta, který je nám sympatický(zakroužkovat můžeme maximálně čtyři kandidáty). Pokud tento kandidát získá alespoň 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro stranu, za kterou kandiduje, bude přednostně přidělen mandát jemu bez ohledu na pořadí na kandidátce.
Způsob přepočítávání hlasů na mandáty tak nahrává větším politickým stranám s větším volebním ziskem. V kombinaci s malými volebními obvody je tento způsob přepočítávání hlasů na mandáty přímo vražedným pro malé politické strany.
