Už jste se někdy zamýšleli nad tím, co je svoboda a co pro vás znamená? V jaké zemi jsou lidé svobodní a v jaké už ne?
Dám vám hypotetický příklad. Existuje stát, říkejme mu třeba Země Zaslíbená. Lidé zde žijí většinou spokojeně a šťastně, neplatí žádné daně, mohou cestovat a pracovat jak je jim libo a žádná vláda jim do běžného života nezasahuje. Jsou tito lidé svobodní? Tím, že nikdo v Zemi Zaslíbené neplatí daně, tak zde není ani žádný důchodový systém, žádná státní podpora v nezaměstnanosti a zdravotnictví je čistě soukromé, takže si ho může dovolit jen pracující člověk. Každý zde má právo pracovat a je dostatek pracovních míst k tomu, aby pracovat mohl. Jsou ale lidé, kteří se rozhodnou nepracovat – takoví nedostávají od státu žádnou podporu. Jsou i tito lidé podle vás svobodní? A co když takový člověk chce vycestovat? Nepracuje, takže nemá ani žádné peníze, takže svobodně sice cestovat může, ale reálně cestovat nemůže, protože nemá za cestu jak zaplatit. Je tento člověk podle vás stále svobodný? Nebo už je jeho svoboda omezena nezasahováním okolí natolik, že když nemůže vycestovat, protože na to nemá peníze, tak svobodný není?
Svoboda se dá totiž chápat různě. Svoboda na pravici je chápána, jako nezasahování a neomezování jiných. Berlin tuto svobodu nazval svobodou negativní – tedy stát mi aktivně nebrání v tom létat na dovolenou. Oproti tomu levicové strany propagují pozitivní pojetí svobody, které ospravedlňuje státní zásahy do ekonomiky a do života lidí. Jejich cílem je umožnit lidem, aby mohli dělat i to, co nedělají – například připravit jim takové podmínky, aby mohli všichni létat na dovolenou do zahraničí. Pozitivní pohled na svobodu totiž chápe například chudobu jako omezení svobody.
Dám vám další příklad. Existuje stát, říkejme mu třeba Báječné Království, kde jsou všichni lidé bohatí, stát jim od narození dává kapesné a stará se o to, aby měl každý k dispozici špičkové školy, svým občanům každý rok přispívá jednorázově na dovolenou a dělá vše, co je pro občany nejlepší. Jsou tito lidé svobodní? Co když ale svým občanům stát nařizuje, že musí všichni pracovat, každý má předem určeno kde bude pracovat, kam bude chodit k lékaři a kam do školy. Protože stát ví, co je pro jeho občany nejlepší. Jsou tito lidé podle vás svobodní?
Jedná se o dva extrémní příklady pozitivní a negativní svobody, které uvedl Berlin. Ten viděl v pozitivní svobodě velké nebezpečí a obával se, že pozitivní svobodou se často může omlouvat totalitarismus – například komunismus. A co si o svobodě myslíte vy? Jak moc jste svobodní?
